,
Jiří „Bejček“ Stehlíček
Publikováno v Pá. 01. Leden 2010 v rubrice ČLENOVÉ PPE

(1956)  S pivem byl konfrontován od mládí r. 64, neb chodil tátovi na Starém Městě pro pivo do džbánku. Buď do Koutku, do Betléma, nebo k Medvídkům či ke Kočkám. To dle finanční situace rodiny. V té době pivo pro jeho hořkost upřímně nenáviděl a vyznával jen Kofolu.

S pivem byl více seznámen až na besídce v deváté třídě ZDŠ a od té doby si ho zamiloval. Zprvu Staropraměňák pak Velkopopovičák – to byly desítky. Posléze v r. 88 málem přísahal na 12° Budvar, jak byla na Tyláku v podloubí úžasná. Krátké období Krušovic okolo  r. 92-93 a pak po vybudování Pivní a alchymistické dílny Magister Kelley r. 95 období Radegastu a Guinnesse. Nicméně více jak třicet let r. 74-05 považoval Plzeň za nejlepší pivo té doby. Teprve po vybudování další hospody První Pivní Tramwaye r. 97, dochází r. 05 k tomu fenomenálnímu nápadu ze čtvrté pípy točit stále jiná a jiná piva. Od té doby pije Plzeň již jen velmi zřídka a Kofolu vůbec. V současné době pivo vyznává pro jeho hořkost. Upřímně nenávidět se odnaučil. Piva má rád skoro všechna (když preferuje, tak IPA) jen nemusí spontánně kvašená piva typu lambik či gueuze a ani k nim nechce chuťově dorůst.
PPE vidí jako nejen výbornou zábavu pro dospělý kluky, ale i jako poslání, neb nasazuje vlastní útroby na oltář poznání.

Napsat komentář