,
Ladislav Jakl
Publikováno v Pá. 01. Leden 2010 v rubrice ČLENOVÉ PPE

(1959) Začínal na chebské Hradní 11. Koncem 70. let přešel na studium desítek pražských pivovarů, krušovic, gambrinusu a zejména černé 12 braník. Od poloviny 80. nastává dlouhé plzeňské období, které až od poloviny 90. let ustupuje zejména stoutům a domácím lokálním ležákům.

V posledních 10 letech již jednoznačně převládají speciály domácích mikropivovarů, prosazují se pšeničná piva a zásadní podíl získávají vzorky z celého světa, zejména z USA, Belgie, Německa, Británie, Irska, Norska, Rakouska, Polska i velmi exotických destinací. Toto období je provázeno intenzivním studiem pivní literatury, četnými návštěvami pivovarů doma i v zahraničí, psaním pivních blogů, pořádáním ochutnávek a velmi neúspěšnými pokusy na poli homebrewingu.
Pivním krédem L. J. jsou zejména tato dvě moudra od génia Michaela Jacksona (Velmi volně citováno.): „Vše, co považujete za normální běžné pivo, je jen větvičkou ohromného košatého stromu, zvaného světová pivní rozmanitost.“ A druhé: “Při ochutnávání nového piva nikdy nepožadujte, aby chutnalo jako něco, co znáte, nesrovnávejte novou chuť se svými zažitými vzorci, netrestejte ho za to, že chutná jinak, než jste čekali. Berte nové pivo prostě jako nějaký neznámý nápoj, který vás chce oslovit. Přijměte jeho hru, jeho jazyk. Buď vás osloví, nebo ne, ale nechte ho mluvit za sebe, nepožadujte, aby odpovídalo nějakému očekávání.“ Řekl to vůbec?

Napsat komentář